Rare Places newsletter
Bojíš se, že přijdeš o ty nejlepší tipy na cestování? Přihlášením si zajistíš, že budeš vědět všechno, co víme my!
Archeopark Pavlov
Jak lovci mamutů vybrali místo pro muzeum
Archeopark v Pavlově na jižní Moravě slaví letos 10 let od svého otevření. V roce 2016 dokončený projekt je ověnčen mnoha cenami – a není divu. Architektonická kancelář Radko Květ navrhla celou stavbu in situ, přímo nad jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť mladého paleolitu v Evropě. Pod zemí, kde dnes návštěvníci procházejí výstavními sály, byly nalezeny pozůstatky kultury lovců mamutů staré více než 30 000 let – včetně unikátních plastik, kosterních pozůstatků a dokladů pohřbívání. Expozice přibližuje každodenní život pravěkých lidí a propojuje jej s nejnovějšími vědeckými poznatky. Nejde však jen o výstavu: samotná budova, nenápadně zasazená do krajiny Pavlovských vrchů, je zážitkem sama o sobě – evokuje podzemí, v němž se minulost doslova potkává s přítomností.
Na návštěvě v podzemí
Byl červenec 2024, slunce pálilo a jižní Morava, kde jsme se zrovna nacházeli, i přes horka ožívala přítomností velkého množství návštěvníků. My jsme si užívali náš prodloužený víkend nedaleko vodní nádrže Nové mlýny a – co víc – nedaleko Pavlova, jedné z mnoha kouzelných jihomoravských vesniček.
Archeopark, který se nachází v kopci pod Pavlovem, jsem znala již od dob svých studií. Komplex vybudovaný hlavně pod zemí, který na svou přítomnost upozorňuje pouze velice nenuceně jako několik výběžků vystupujících z pálavských kopců, působí jako mýtické místo. A není se co divit. Nacházíme se totiž přímo na archeologickém nalezišti.
Toto výjimečné muzeum jsme se rozhodli navštívit v pátek těsně po jeho otevření – a rozhodnutí to bylo opravdu dobré. Přes den – a to zvláště během sezóny – to tady praská ve švech. Nicméně my jsme měli celou expozici téměř pro sebe. Dopolední slunce pronikalo přes světlíky a my jsme za sklem měli možnost pozorovat exponáty. Cítili jsme se tak trochu, jako bychom odcestovali v čase a najednou se ocitli v pravěkém obýváku.
„Prostor archeoparku je pro mě osobně výjimečný především ráno a večer. V těch okamžicích jsem schopná vnímat čistou práci architektů, kteří výstavní prostor vyprojektovali. Místo navíc působí opravdu mystickým dojmem,“ shoduje se s mými pocity Zuzana Havlická, kurátorka Archeoparku Pavlov.
Návštěva během turistické sezóny má samozřejmě smysl. Nicméně, své pravé kouzlo dovede Archeopark ukázat návštěvníkům mnohem více v měsících mimo ni.
Archeologie a architektura
„Co je pro Vás osobně tím, co Archeopark Pavlov definuje?“ ptám se Zuzany Havlické během našeho moc příjemného rozhovoru.
„To, kolik toho v sobě ukrývá. Navštěvují nás zájemci o architekturu, kteří odcházejí jako nadšenci pro archeologii a naopak. Odborníci obou oborů se u nás potkávají s širokou veřejností, na své si tady přijdou jak dospělí, tak děti. A v tom podle mě spočívá krása místa,“ odpovídá Havlická.
„A v čem vidíte největší změnu za posledních 10 let?“ položila jsem doplňující otázku, ze které se stalo krásné shrnutí toho, co vlastně Pavlov znamená.
„Jedinečné je pozorovat, jak se vlastně změnilo celkové vnímání Archeoparku – jak samotné stavby, tak jejího okolí. Při projektování hodně záleželo na tom, aby stavba byla co nejšetrnější k okolní krajině, což se samozřejmě povedlo. Je naším záměrem nechat přírodu kolem stavby pracovat – proto se návštěvníci setkají s volně rostoucí loukou. Několik let zpátky jsme se setkávali s názory, že to doslova vypadá hrozně. Teď je to úplně jiné – příroda je součástí identity místa, pomáhá alespoň částečně regulovat horko. A většina návštěvníků tomu rozumí.“
Rok plný výročí
V roce 2025 je toho pro návštěvníky nachystáno mnoho – Archeopark totiž neslaví pouze vlastní desetileté výročí. Přesně před 100 lety došlo k události, která je pro obor archeologie jednou z nejvýznamnějších. Mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi byla 13. července 1925 nalezena Věstonická venuše. Odraz, který tato soška zanechala v populární kultuře, zkoumá výstava „Druhý život venuše“ na zámku Mikulov, druhém výstavním prostoru pavlovského Archeoparku.
“Co se týče tématu výstavy, popsala bych ji jako pohled na to, jaký odraz má Věstonická venuše ve společnosti a kultuře. V Archeoparku se návštěvníci seznámí s částí věnovanou samotnému nálezu a jeho dalšímu zkoumání až do dnešních dnů. Výstava také ukazuje, jak se venuše promítla do médií, grafického designu i běžného komerčního prostoru. Druhá část výstavy, umístěná na zámku v Mikulově, pak představuje inspiraci, kterou venuše přinesla do umění a designu,“ dodává Zuzana Havická.
Autor: Barbora Křížová, barbora@rareplaces.cz
Architekt: Radko Květ
Zdroj: archeoparkpavlov.cz
Foto: Aleš Jungmann, Gabriel Dvořák
Procházka nad lomem
Místo, kde můžete levitovat
Měníne mindset, nastavujeme klidový režim
Kam s Rare Places v červnu?