Mladé perspektivy: Petra Deáková

Kam na originální výlet? Která kavárna spojuje unikátní design a dobré občerstvení? Jaké architektonické památky neminout? Skrze novou rubriku Mladé perspektivy servírujeme Rare tipy tentokrát pohledem mladých a talentovaných studentů architektury a designu o kterých v budoucnu jistě ještě uslyšíme!

Řememysl

Svým odvážným návrhem minulý rok zaujala porotu Národní ceny za studentský design. Umístila dům pro zemřelé do centra Prahy, jehož fasádu postupem času budou dotvářet urny zemřelých. Na čem studentka architektury pracuje nyní a jak bude dle Petry navrhování staveb vypadat v budoucnu?

Petro, na čem aktuálně pracujete? Můžete nám projekt blíže představit?

Ráda bych zmínila projekt Řememysl, na kterém jsme pracovali jako tým společně s Ester Váňovou a Jakubem Lampou. Řešené území se nachází u vlakového nádraží v Litomyšli, která je velmi kulturní a progresivní město. Naší snahou bylo vytvořit komunitní prostor, který kombinuje různé sociální skupiny, a to studenty, veřejnost a řemeslníky. Projekt Vás vede pokračováním vlakové koleje růžovou linkou skrz areál, kde potkáváte různé atmosféry, jako studium, řemeslnou práci, zábavu a skejťáky. Středem projektu je střešní konstrukce, která nabízí univerzální prostor, ve kterém jsou navrženy venkovní dílny, ty je možno rozkládat a přemisťovat, v létě zde lze pořádat kulturní akce a workshopy. Cílem projektu bylo spojení různých typologií staveb jako škola, internát, nájemní bydlení a dílny, v jednotný celek. Projekt vyžadoval týmovou práci, která nebyla jednoduchá, korigovali jsme názory a různé styly návrhů, tak aby kousky do sebe zapadaly. Určitě můžeme říct, že projekt má nedostatky a mohl mít jinou formu, ale trochu nás ujistilo ve správnosti řešení, nominace na cenu ve školní soutěži Olověný Dušan.

Nyní se zaobírám tématem parkovacího domu v centru Prahy, které budu zpracovávat jako diplomní projekt. Jedná se o problematiku vysokého množství parkovacích míst ve veřejném prostoru a samotné řešení parkovacího domu, s jeho následnou přeměnou při snížení potřeby počtu parkovacích míst, jako třeba přestavbu na bytový dům.

1) Odkud pocházíte a jakou perlou/místem se daná lokalita vyznačuje?

Já pocházím z Valašska, přesněji z Rožnova pod Radhoštěm. Samozřejmě se hned každému vybaví Valašské muzeum v přírodě a Pustevny na Radhošti. Byť se jedná o důležité historické památky, tak v současnosti považuji za přínosnější úpravy v okolí od Kamila Mrvy a Henkai architektů. Potraviny a informační centrum v Trojanovicích od Kamila Mrvy je za mě skvělým příkladem jak zacházet s vesnickou architekturou. Henkai architekti s revitalizací návsi na Prostřední Bečvě a zajímavým vyhlídkovým místem na lomem na Horní Bečvě ukazují, že i drobná architektura umí místu přinést určité hodnoty. Jejich nynější rekonstrukce bývalého výrobního areálu Loana dokázaly, že zchátralé industriální areály nemusí při své rekonstrukci měnit funkci, ale že jsou stále vhodné pro výrobu.

2) Je nějaký Váš oblíbený architekt/ projekt/ realizace který by si dle Vás zasloužil víc pozornosti?

Neřekla bych úplně, že se projektu nedostává pozornosti, ale nemohu jej nezmínit. Jedná se o rekonstrukci Městských Jatek v Ostravě. Vím, že projekt je velmi známý a kladně hodnocen odbornou veřejností a získal také spoustu ocenění. Stále si myslím, že laická veřejnost by o projektu mohla vědět více a určitě to při výletu do Ostravy stojí za navštívení tak jako oblast Dolní Vítkovice. Rekonstrukce Jatek je velmi důstojně a efektně provedena se spoustou zajímavých detailů. Dům na fotografiích vypadá skvostně, ale teprve při samotné návštěvě zažijete ty pravé emoce, které stavba navozuje, dokonce i moje maminka, která je v architektuře laik, byla ohromena.

3) Kam se architektura a design posunou v budoucnosti? Jak by to ideálně mohlo vypadat?

Myslím si, že v budoucnu bude přibývat více a více faktorů, co budou ovlivňovat architekturu. Samozřejmě se jedná o ekologii a udržitelnost. Tyto dva faktory se nyní velmi řeší v architektuře a už se stávají určitým standardem pro novou výstavbu, a to je dobře. Určitě je zde stále mnoho problémů jako třeba ekologie při samotné výstavbě budov nebo jejich transformace a demolice, odpovědi na tyto problémy se nyní do určité míry bádají. Na co je ale dle mě také důležité se nyní také soustředit jsou nové komplikace, jako například dostupnost bydlení pro mladé generace, automobilismus, urbanistický růst měst a vznik satelitních městeček.

Města by se mohla více zahušťovat na volných parcelách a prázdných domech. V menších městech a vesnicích, hlavně okolo větších center, by prospěla větší regulace výstavby, ve smyslu zapojení více lokální občanské vybavenosti, jako potravin a sportovního vyžití, aby nedocházelo ke vzniku monofunkčních satelitních lokalit.

4) Prozradila byste nám některé Vaše osobní tipy?

Za návštěvu určitě stojí Zlín, je to na celodenní výlet, kde prozkoumáte zajímavé stavby ve městě. Určitě pokud na výlet pojedete autem, doporučuji zajet se podívat na kostel svatého Václava v Sazovicích. Jedná se o drobnou stavbu se zajímavým interiérem. V interiéru je skvěle řešeno nepřímé osvětlení, které se v průběhu dne mění a vytváří různé odlesky na promyšleném a jednoduchém interiéru se zajímavými náboženskými symboly. Po cestě do Sazovic narazíte na vesničku Tečovice, kde se nachází kostel svatého Jakuba Staršího. Jedná se o jednu z nejstarších památek Zlínského kraje. Kostel pochází ze 13. století a jsou zde částečně dochované nástěnné malby. Návštěva obou kostelů v jednom dni krásně ukazuje vývoj a vliv času na architekturu a můžete si porovnat dvě skvostné stavby. Jednu historickou a jednu z 21. století.

Moje oblíbená kavárna je v Praze na Vinohradech, kousek od místa, kde bydlím. Většinou zde chodíváme s kamarádkami ráno na brunch, který podávají celý den, což se po perné noci na taneční party velmi hodí :). Jedná se o kavárnu Zanzibar na Americkém náměstí. V létě můžete sedět venku, nabízí se zde skvělý výhled na zajímavě řešenou fontánu uprostřed kruhového objezdu náměstí, akorát by zde nemuselo parkovat tolik aut!

Kostel svatého Václava v Sazovicích od Ateliér Štěpán.
Interiér kostela v Sazovicích.

5) Jaký veřejný prostor by si zasloužil více péče či lepší přístup? Jaký je naopak dle Vás zdařilý?

Po mém bádání v podkladech pro mou diplomovou práci, jsem si uvědomila, že nejvíc zanedbaných veřejným prostorem jsou samotné městské ulice. Ty jsou věčně utlačovány dopravou a parkováním aut, v lokalitách kde je nedostatek došlo ke změně podélného parkování na šikmé, tím že byla ukradena část prostoru pro pěší zúžením chodníku. Také v určitých lokalitách, kde jako zpevněný povrch není využita pražská mozaika, ale beton, dochází vlivem oprav městské technické infrastruktury k absolutní destrukci pochozí plochy a na úseku 5 metrů můžete vidět 10 různých typů betonu, různé výškové zlomy, které můžou být při nepozornosti nebezpečné.

Za mě povedené, ač trošku opomenuté a méně známé místo, je Bastion u Božích muk a přilehlý Park na Hradbách v Praze. Nachází se zde netypický výhled na Prahu a vždy je zde zajímavá výstava soch. Můžete po točitém schodišti sejít do parku Folimanka, pokud však seberete trochu odvahy a vydáte se po lávce podél bastionu, narazíte na malý a skrytý park, kterého jste si při cestě na bastion nemuseli všimnout. Je vždy většinou prázdný a můžete zde v tichu odpočívat na sluníčku.

6) Co máte na wishlistu letos v rámci Česka navštívit?

Letos bych chtěla navštívit pár vyhlídek od Mjölk architekti. Už dlouho sleduji jejich tvorbu a na podzim jsem v rámci dnů architektury navštívila Klobouckou lesní, která mě naprosto ohromila svou geniální konstrukcí. Nyní bych ráda navštívila třeba vyhlídku Špička a na Stráži. Velmi mě zajímá, jak to zapadá do kontextu lesa a skal. Dle fotografií to vypadá zajímavě a chtěla bych to zažít na vlastní oči.

Autor: Jana Brandtlová
Host: Petra Deáková
Foto: Studio Toast, BoysPlayNice
Zdroj: Turistickamapa.cz, Stavba roku