Celé plovoucí lázně pracují s myšlenkou bipolárního uspořádání. Bazén na jedné straně díky svému odhmotnění zapadá spíše do říše řek a kontrastně působící plovoucí zázemí souvisí s vysokou nábřežní zdí nebo historickým vzhledem tradičních pražských říčních lázní. Napětí stupňuje třetí prvek skrytý v podpalubním interiéru. Konstrukční systém ocelových žeber, jenž je základem nejen vltavských lodí. Prolnutím těchto tří prvků vzniká nezaměnitelná atmosféra. Architektura díky tomu vzájemně dramaticky působí při minimalistickém a funkčním uspořádání vedle sebe umístěných plovoucích objektů, jejichž výrazové prvky jsou zároveň konstrukční a funkční.
 
Lázně jsou spojovány s Rašínovým nábřežím. Návrh rozvíjí koncept schváleného architektonického řešení náplavky a umísťuje lázně do pozice na konci celé náplavky do části mezi rampu za železničním mostem a masiv vyšehradské skály zakončující tuto část nábřeží.